I. Esme a její deník - 6.

15. 08. 2010 | † 26. 10. 2010 | kód autora: fOO

 První polibek

 

Eve chtěla začít nosit vodu ale já jsem jí zastavila. Každý ví, že se nesmí na hořící elektrické spotřebiče lít voda! Popadla jsem Evino tričko a mlátila jsem s ním na všechny strany abych ho uhasila. Táta se taky přidal a Eve naříkala v koutku pro své tričko. Nakonec se nám podařilo oheň uhasit. Celá kuchyň dostala novou černou barvu. Všude byl odporný smrad. Všechny okna v bytě jsme otevřeli dokořán. Táta se šel podívat, v jakém stavu je kuchyň a zjistil, že už se nedá vůbec použít. Já jsem se šla umýt. Vydrhla jsem si každou část těla a pořádně si umyla vlasy. V mém pokojíku bylo útulno. Žádný odporný smrad. Lehla jsem si do postele a spala jsem konečně ničím nerušeným spánkem. Ráno jsem musela i přes šok z požáru do školy. Eve a táta jeli schánět něco, na čem by jsme si ohřáli vodu a jídlo. Ale jaké překvapení na mě čekalo před bytem! Stál tam Will a v ruce měl rudou růži. ,,Koupil jsem jí speciálně pro tebe." Bylo mi jasné, že si nemůže dovolit celý pugét růží, ale bylo to milé překvapení. Ještě žádný kluk mi růži nedal. ,,Nemohla by jsi dnes večer ven? Vím, že tě rodiče nepustí ale kdyby jsi se nějak dostala před váš byt byl bych rád. Mám pro tebe překvapení." Řekla jsem mu, že určitě přijdu. Růži jsem si ještě běžela schovat do pokojíku a pádila jsem do školy. Stihla jsem to jen tak tak. Psali jsme otravný test z fyziky a já dostala čtyřku... Rozhodla jsem se, že to tátovi neukážu. O mojí žákovskou se nezajímá a já si nechci dnešek kazit. Den ubíhal p-o-m-a-l-u a já jsem byla celý den jako ve snách spolu s Willem...

Ze školy jsem si poskakovala a doma nikdo nebyl. Udělala jsem si v rychlosti úkoly a dala se do přebírání mého skromného šatníku. Nevěděla jsem, jaké má Will překvapení ale chtěla jsem se na to hezky obléknout. Ale vše se mi už zařezávalo do pasu a tak jsem zvolila džíny a černé tílko. Byly teprve tři hodiny a já si myla znovu vlasy a celá se koupala. Navoněla jsem se Evinou voňavkou. Zbytek dne jsem bloumala po bytě. Chvilku si kreslila, četla nebo spřádala svůj vlastní příběh mezi mnou a Willem. Eve a táta se okolo páté vrátili s novou troubou a lednicí a to vše jim vezl jeden maník ve velkém vozu. Táta mě obejmul a vysvětlit mi, že Eve zakoulela svýma kukadlama a dostali obrovskou slevu a odvoz zdarma. Koupili i čichač dýmů aby automaticky zavolal hasiče. Co dokáže krása, pomyslela jsem si a představila jsem si, kdybych zakoulela očima na prodavače já. Určitě by se lekl a rychle se zdekoval. Táta si četl instrukce k troubě a lednici a Eve bědovala nad svým zničeným tričkem. Začalo se stmívat a mě začalo bušit srdce. Cítila jsem v sobě velké napětí. V devět večer jsem jsem řekla tátovi, že jdu spát. Studoval s Eve lednici a troubu a něco jen zabruče...

.... Zamkla jsem se v pokoji a vyskočila z okna. Je to jen kousek nad zemí takže jsem problémy neměla. Obcházela jsem kolem dokola byt abych se zahřála. Byla docela zima a já byla jen v tílku a džínách. Obešla jsem už třetí kolečko a v tom mě někdo chytnul za oči a pusu. Myslela jsem, že je to vrah a začala kolem sebe kopat. Neznámý mě pustil a já spatřila Willa. ,,Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit ale jak koukám povedlo se mi to."  Omlouval se Will. Já jsem mu zase odpovídala, že jsem se nebála a hrála jsem to jen na oko a uprostřed věty mě dost zvláštním způsobem přerušil. Přitiskl si mě k sobě a políbil mě. Nebránila jsem se. Vlastně jsem v to i tajně doufala ale moc šancí jsem si nedávala. Ale stalo se. Když mě pustil, koukal se na mne tím svým tajemným pohledem. Uhýbala jsem očima ale nešlo to. Naše oči se do sebe vpily a on mě znovu políbil, tentokrát to bylo jiné, delší a vzrušující. Pošeptal mi do ucha, že se mu líbím, že jsem jiná než ostatní. Dobře se mi to poslouchalo ale stejně jsem nemohla pořád uvěřit, že zrovna on má zájem o mě. Nemohli jsme tam stát takovou dobu a líbat se. Rozloučili jsme se dlouhým polibkem a já utíkala domů. Protože na okno jsem už vylézt nemohla, musela jsem dveřmi. Táta něco dělal jako posedlý u sporáku a Eve se koupala. Proklouzla jsem, vyndala jsem z džínů klíč a rychle se zamkla v pokoji. Převlékla jsem se do noční košilky a lehla si do postele. Celou noc jsem si opakovala v mysli tu magickou chvilku. Jak dlouho jsme se vlastně líbali? Nevím, přestal pro mě běžet čas když mě obejmul... Musí se to ještě někdy opakovat! Není nic hezčího. Prostě musí!

Pokračování příště

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.