Láska přes internet

08. 10. 2010 | † 26. 10. 2010 | kód autora: fOO

 Další příběh, který mě napadnul když jsem seděla u kompu. Doufám, že se bude líbit ,), jen zdůrazním jméno hrdinky je Jana :D a díly jsou jen 2.

 

Zoufale toužím po klukovi. Je mi patnáct a holky v mém věku už nějakého kluka dávno mají. Moje nejlepší kámoška Hanka už má taky kluka. ,,Hani, co myslíš? Měla bych se přihlásit do seznamky?" Zeptala jsem se jednoho pátečního pozdního odpoledne Hanky. ,, Říká se, že je to nebezpečné, asi bych to nezkoušela." Odpověděla mi Hanka aniž by odtrhla svůj zrak od obrazovky, kde jsem jí pustila zbrusu novou 3D hru. I když jí bylo stejně jako mě, pořád jí strašně braly tyhle hry. ,, Jsem bez kluka, stydím se a proto taky žádného nikdy mít nebudu. Je na čase s tím něco udělat. Už nechci být pro smích všem holkám v naší třídě." Brebentila jsem a šla do obýváku, kde měla mamka notebook. Nechala jsem Hanku u její ,,bezva žůžo hry" jak ji nazvala a šla jsem hledat nejnavštěvovanější seznamky. Zvažovala jsem, jestli se mám nějakému klukovi ozvat sama, nebo jestli si mám sama dát inzerát a čekat na odpověď. Nakonec jsem se rozhodla pro inzerát. Napsala jsem o sobě pár vět a zadala si svou přezdívku Linda002. Věk, telefon a fotku jsem zadala také a narozdíl od jiných pravdivé. Jen pravé jméno jsem radši nezadala, mohla by to zjistit Hanka nebo někdo jiný ze školy a prásknuli by mě. Všechno jsem už měla připravené a klikla jsem na ikonku odeslat. Tak a teď mi zbývá už jen čekat. 

Kousek z deníčku Jany:

Milý deníčku, 

Zaregistrovala jsem se do seznamky. Doufám, že se mi brzy ozve nějaký prima kluk, který mi bude rozumět. Už teď jsem netrpělivá. 

 

Hance jsem pro jistotu nic neřekla. Ani mamce ne. Nerozumí mé touze. Asi měsíc se nikdo neozval. Začínala jsem ztrácet naději, že se vůbec někdo ozve, ale po měsíci a půl mi na e mail napsal nějaký kluk pod přezdívkou motrball56. Psal, že se mu moc líbím, jsem prý hezká na pohled a chtěl by se se mnou sejít. Dopisovala jsem si s ním dobrých 14 dní, zjistila jsem, že je ze stejné vesnice jako já, což mě překvapilo, protože tady všechny znám, musel to tedy být nějaký nový přistěhovalec. Byl neuvěřitelné zdvořilý, nijak na mě netlačil. Jeden den jsem se opět přihlásila a celá dychtivá jsem čekala Roberta (později mi prozradil i své jméno). Robert mi napsal, že bychom se měli sejít a to nejlépe na nějakém klidném místě. Souhlasila jsem s lesíčkem na kraji naší vesnice. Nikdy by mě nenapadlo, že bych s tím mohla kdy souhlasit ale byla jsem nejspíš tolik zamilovaná, že jsem si neuvědomila nebezpečí, která mi hrozí.

Kousek z deníčku Jany:

Milý deníčku, 

Zítra se sejdu s tím báječným Robertem na kraji lesa. Už se strašně těším!!! Je galantní a rozumí mi. 

 

V daný den jsem si na sebe vzala krátkou sukýnku, červené tílko poseté flitry, nejlepší boty na vysokém podpatku. Nalíčila jsem se svými nejlepšími šminkami, vzala jsem si kabelku do ruky, kde jsem měla klíče a mobil. Vykročila jsem houpavým pohybem na konec vesničky. 

 

Pokračování příště...

 

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.